Nebudeš mít Boha mimo mne...

 

4. promluva na Desatero: pokračování o prvním přikázání

 

"Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní, to co ti bylo řečeno od Pána.." Na tato slova jsme rozjímali téměř před rokem a řekli jsme si, že "věřit" - to neznamená jen uznávat existenci Boží, ale je to něco daleko více: věřit též Božímu slovu, Bohu, tak jak mu uvěřila Maria - i když vše nechápala - věřit to znamená plně se svěřit Bohu v celém rozsahu svého života nejen v radosti, ale zvláště v bolesti, plně se mu odevzdat, tak jak to učinila Maria: "Hle já služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova..." K tomuto plnému svěření se Bohu každý věřící nedospěje, mnohý zůstane jen na začátku víry - u Boží existence.. V tom smyslu mluví i Pán Ježíš, když říká Tomášovi: "Že jsi mne uviděl, uvěřil jsi, blahoslavení jsou ti, kteří neviděli a přesto uvěřili..." Zároveň však Pán ukazuje na nutnost živé a žité víry: "Ne každý kdo mi říká Pane, Pane, vejde do Božího království, ale ten, kdo plní vůli mého Otce..." neboli jinak řečeno, kdo formuje svůj celý život podle víry, všechny jeho postoje jsou vírou utvářeny tak, že víra se stává stylem života - aniž by o víře mluvil, je to vidět ve všem jeho mluvení a konání... "Tak sviť vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky..." Jste sůl země, jste světlo světa...

 

A posledně jsme si připomenuli, že o tento dar víry je třeba se starat, pečovat o její vzrůst a k tomu nám poslouží tři zdroje: vzdělávání se ve víře, modlitba a liturgie, zvláště nedělní... To všechno má v životě věřícího nesmírný význam - kdo z těchto zdrojů nečerpá, bude brzy žíznit, octne se v duchovní poušti a může se mu stát, že víru úplně ztratí nebo se přichytí zboží, které mu nabízejí různé sekty... S darem víry si nemůže člověk lehkomyslně zahrávat: "Království Boží bude od vás odňato, a bude dáno národu, který bude přinášet jeho užitek" - říká Ježíš svým posluchačům... Kolik našich současníků ztratilo víru proto, že nevěděli co mají věřit a že si své víry nevážili - Bůh jim ten dar odňal a dal ho někomu jinému, kdo si ho bude více vážit.

Znovu připomínám: za dar víry děkuj a stále pros o jeho rozmnožení: Pane, rozmnož naši víru...

Bude také dobře si všimnout toho, čím kdo hřeší proti 1. Přikázání. Když si vezmete zpovědní zrcadlo, tak toho tam najdete velmi mnoho - hříchy proti víře, proti naději, proti lásce k Bohu, proti povinné úctě - to zde nelze všechno probrat, to není tak nesnadné, aby jste si to prošli sami a nastavili si zrcadlo a poznali, jak to u vás vypadá se zachováváním 1. přikázání... Připomenu jen několik zvlášť moderních hříchů, před kterými není v bezpečí žádný věřící... .

Především, je to vědomá nevěra, nevíra - nedbalost o zjevenou pravdu nebo vědomé odmítání dát ji svůj souhlas... /Kat/ Člověk zjevené pravdy poznal, ví o nich, ale vědomě je odmítá - tohoto hříchu se dopustili již první lidé - odmítli uvěřit Božímu Slovu, uvěřili slibu ďáblovu... S nevěrou se budeme setkávat stále, protože Bůh nikoho nenutí - člověk se pro Něho rozhoduje zcela dobrovolně... Pochopitelně tímto hříchem je vinen ten, kdo si je toho vědom, kdo aspoň částečně poznal obsah víry a odmítá jej... S tímto velmi těsně souvisí dnešní ateizmus - čteme v koncilním dokumentu Radost a naděje: /19/ "Mnoho našich současníků však toto hluboké spojení s Bohem vůbec nechápe nebo je výslovně odmítá, takže ateizmus je nutno počítat k nejvážnějším skutečnostem naší doby.."

 

A kde hledat hlavní příčiny této moderní nevěry? U mnohých je to nevědomost ve víře. Z dětství jim zůstaly nejasné nebo naivní dětské představy, se kterými nemohli později vystačit - víra u nich zemřela na neznalost, stačilo potom trochu náporu a světlo víry u nich úplně zhaslo... U většiny je to pak konzumní styl života - zcela se ponořili do hmoty a požitku, duchovní hodnoty v jejich životě nemají místo, natož aby tam měl místo Pán Bůh. Pěstují jen ten hmotný rozměr své bytosti, který by se dal symbolizovat hospodou... A v té, jako v Betlémě, není pro Ježíše místa... Koncil také uvádí ještě jednu příčinu dnešního ateismu, nevěry a to se týká nás všech. Čteme v témže dokumentu: "Na zrodu a rozšíření ateismu mohou mít nemalý podíl věřící tím, že zanedbávají náboženskou výchovu, zkresleně podávají nauku a mají nedostatky ve svém náboženském, mravním a sociálním životě - o nich platí, že pravou tvář Boha a náboženství spíše zastírají, než ukazují..." Toto je vážné konstatování a zároveň výstraha - mohli bychom zde uvést i slova Ježíšova: "Běda tomu, skrze koho přichází pohoršení..."

 

Hřích nevěry - vědomé a zvláště úmyslné - nebude omluven. Tak to už připomíná sv. Pavel v listě Římanům: "Neboť co mohou o Bohu poznat, je pro ně jasné, protože jim to Bůh sám zjevil. Co totiž je u něho neviditelné - jeho věčná moc a jeho božské bytí - to je možno už od začátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil. Proto je nelze omluvit. Ačkoliv Boha poznali, přece ho jako Boha nectili a neprojevovali mu vděčnost..." /1,19/ Lidé, kteří v minulosti odpadli od víry, nebudou moci se stále na cosi vymlouvat a se omlouvat - nejsme však jejich soudci - mají své svědomí a je zde také slovo Boží: "Kdo v něho věří, není souzen, kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.." /Jan 3,17/ Bůh nemusí nevěřícího trestat, soudit - on se soudí, trestá sám - jeho nevěra sama je už trestem....

 

Nebudeš mít jiného boha mimo mne.. zaznělo na Sinaji. A první co udělali Izraelité bylo to, že si udělali zlaté tele. A myslíte, že dnes neexistuje modloslužba, že si lidé nevytvářejí různé modly a klaní se jim, staví je v životě na první místo, nad Boha? Modloslužba zůstává trvalým pokušením víry, spočívá ve zbožšťování toho, co není Bůh... A co vše dnešní člověk bez víry zbožšťuje! Je to moc, rozkoš, stát; jsou, kteří si udělali boha ze satana a klanějí se mu, ale nejvíce snad člověk zbožšťuje zlato, peníze, bohatství.. Do strhání dnes někteří lidé shánějí peníze, opět je na scéně zlaté tele - a jde se třeba i přes mrtvoly... "Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.." říká Ježíš /Mt 6,24/ A tak i dnešní velmi civilizovaný člověk slouží modlám, amuletům, talismanům atd. nebo si zbožšťuje - politiky, herce, zpěváky...

 

A je zde ještě jeden velmi rozšířený hřích proti víře: je to pověra - četli jsme kdysi v katechismu: "Kde mizí víra, tam bují pověra" - člověk to vakuum po pravé víře musí něčím vyplnit.... A tak tu máme takové lidové pověry, jako je zaklepávání na dřevo /projevuje se tím nedostatek důvěry a vděčnosti vůči Bohu - když se něco nepodaří - tak to neodnese dřevo, ale Bůh/ nebo stále přežívající pověra: v máji, do roka na máry!!! A tomu většina z vás věří, nebo se podle toho fakticky zařizujete - /babičky, maminky neznám jeden případ, kdy by se něco takového stalo/.

 

Ale jsou pověry daleko závažnější - věštění, dnes zvláště horoskopy, astrologie, v televizi se sledují pořady o biotronickém působení na dálku, opět se nabízejí spiritistické seance - je toho celá řada, čím lidé nahrazují pravou víru a co staví na místo pravého Boha. Pravá víra v Boha ještě nikoho nepřivedla na psychiatrii, ale takto zfalšovaná víra už mnohého... Můžeme si tady říci: co všechno musí lidé věřit, když nevěří v pravého a jediného Boha...

 

Velmi dobré bude si připomenout, že i dlouhodobé zanedbávání modliteb je těžkým hříchem proti víře a proti úctě Boží.. Kdo se modlí, tak i věří, kdo se přestává modlit, přestává i věřit.. toto je stará zkušenost církve. Ale je třeba zkoumat, zda naše modlitba je skutečnou modlitbou, setkáním s Bohem, zda to není jen pouhé mechanické odříkávání naučených slov. Jak snadno může o nás platit slovo Boží už ze Starého zákona: "Tento lid mě ctí toliko ústy, ale jeho srdce je daleko ode mne.."

 

A není jistě maličkostí, když se zanedbává společná modlitba v rodině - tam se lidé nesetkávají s Bohem, ale také ne mezi sebou, tam mizí nejen víra, ale i láska...

A nemohu opomenout také hřích, který se i nyní vyskytuje - je to svatokrádež. Co o tom říká Katechismus? "Svatokrádež spočívá ve znesvěcování nebo nedůstojném zacházení se svátostmi a jinými liturgickými úkony, jakož i s osobami, předměty a místy zasvěcenými Bohu. Svatokrádež je těžký hřích, zvláště je-li spáchána proti eucharistii, protože tato svátost nám podstatně zpřítomňuje tělo samého Krista.." / "Kdo jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije.." připomíná sv. Pavel... I na to je třeba dát pozor...

 

Jistě bychom zde mohli mluvit ještě o dalších nedostatcích a provinění proti víře, naději a lásce - ale už ponechávám vašemu osobnímu zájmu, abyste otevřeli katechismus, nebo se vážně zamysleli nad zpovědním zrcadlem a zkoumali, jak věříte v Boha, a jaký je styl vašeho života podle víry. Víra nejen otevírá rajskou bránu, ale také oživuje tento svět, pozvedá ho z jeho nízkosti, ukazuje k věčnému cíli, k naplnění. Děkujme za dar víry, děkujme za to, že nám byla dána dispozice k víře už na sv. křtu a že tento dar nezůstal ležet ladem. Ale stále prosme za její udržení a rozmnožení. A nemáme ji jen pro sebe: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte...", to je i naše poslání v tomto světě. K tomu nám pomáhej sám Bůh. Amen.

 

> ZPĚT <