Myšlenka

    Příběhy neznají hranice. Používají univerzální jazyk, jenž se dotýká srdce, vstupuje do nitra, probouzí je a zve nás k naslouchání sobě samému. Jako by příběh vytáhl z nitra pravdu, kterou není možné jinak zaslechnout. Nedělní příběh nás zve, abychom se spolu s celou rodinou zamýšleli a hovořili o myšlenkách, které nás v evangeliu oslovily. Při četbě můžeme namáhat „svaly mysli“ a dojít tak k moudrosti srdce.

Bůh na stadionu

 

Jednou v neděli odpoledne se Pánu Bohu zachtělo vyjít si na stadion stejně jako jakýkoli jiný fanoušek. Hrál se důležitý zápas mezi křesťany a muslimy.

Odpískal se začátek, byl krásný slunečný dne, všechna místa vyprodaná, dokonalý zelený trávníček, na obou stranách zapálení fanoušci …

Zápas probíhal podle pravidel. Po čtvrt hodině skórovali jako první křesťané překrásnou střelou!

Pán Bůh vyskočí a raduje se!

Mezitím muslimové s velkou razancí zareagují a za malou chvíli v síti soupeře visí srovnávací gól.

Pán Bůh vyskočí a raduje se!

Řady fanoušků zpozorují tuto podivnou osobu, která chvíli fandí jednomu družstvu, potom zase druhému …

Po skončení zápasu se ho vedoucí fandové obou týmů ptají, proč se tak choval. Bůh odpovídá: „Ale já jsem se přišel na stadion pobavit!“

Jeden z těch, kdo zaslechli tuto nečekanou odpověď, se na jeho adresu vyjádřil: „Nechte ho být: určitě to musí být nějaký ateista!“

 

Bůh stojí vždycky mimo naše schémata. Předpokládat, že ho známe, by bylo jako chtít vměstnat oceán do skleničky!