Modlitby matek
HNUTÍ MODLITBY MATEK
„Hnutí Modlitby matek vzniklo v druhé polovině devadesátých let v Anglii. Veronika Walslerová spolu se svou švagrovou Sandrou tehdy psaly knihu o postavení dětí ve své zemi. Kniha obsahovala nejrůznější statistiky, např. kolik dětí užívá drogy, kolik propadlo alkoholu, kolik jich je denně týraných. Hovořila o osamělých dětech, o dětské prostituci, o tom, že denně telefonuje v Anglii na linku důvěry deset tisíc dětí. Veronika se Sandrou byly těmito fakty otřeseny a přemýšlely, jak své děti a vnoučata ochránit před negativními dopady života současné společnosti. Tehdy Sandru v noci vzbudil hlas: "Modli se za své děti!"
Šla za Veronikou a přestože nevěděly, jak a co mají dělat, začaly se modlit každý den třetí desátek radostného růžence, který přibližuje tajemství narození Ježíše Krista v Betlémě. Tak to trvalo měsíc. Potom se setkaly s dalšími třemi ženami se stejnou myšlenkou. Bez jakékoliv reklamy se společné modlení maminek rozšířilo velkou rychlostí po celém světě. Skupinky, jejichž členy jsou lidé různých církví i kultur, pracují např. v Číně, Mexiku, Rusku, Americe, Francii a vytvářejí nepřetržitý proud modliteb za děti.“
Společenství Modlitby matek v naší farnosti vzniklo před 13 lety z iniciativy našeho bývalého duchovního správce Mons. Bohuslava Brabce.
Ke společné modlitbě se scházíme každé pondělí ve 20 hod. ve farní klubovně. Modlíme se nejen za naše děti /jelikož jsme si vědomy našich omezených možností při jejich výchově/, ale i za manžele, za rodiny ve farnosti, za kněze, nová duchovní povlání … Všechno, co se při setkání řekne a oč se modlíme je důvěrné, nic s čím se svěřujeme, nesmí být probíráno venku. Tím roste důvěra, pocit bezpečí a jednota.
Na setkání používáme: stůl, na který pokládáme kříž /na připomíku našeho Spasitele/, svíčku /Ježíš je světlo světa/, Bibli /On je živé slovo/ a malý košík /do kterého ukládáme lískečky se jmény našich dětí/. Setkání vede pokaždé jiná maminka.
„Tak jak jsi chodil láskyplný Spasiteli,
přes pole Galileje,
choď s nimi místo mne.
Protože jak léta utekla a ony vyrostly,
Už je nemohu doprovázet,
musí chodit samy.
Buď mým hlasem,
když je přitahují hříšné věci.
Buď tou rukou,
která podrží jejich ruce v mé.
A jako Tvá požehnaná Matka vedla Tebe,
dobrý a milující Ježíši,
veď Ty naše děti za mne.“
Pane, dej mi oči,
které uvidí ve svých dětech Tebe.
Tvoje milující srdce, abych je milovala
a Tvoji něžnou pomoc při jejich růstu.
Dej mi Tvou moudrost při jejich vedení
a Tvoji sílu, když odcházejí z domu.
Amen.
/vyňato z brožurky Modlitby matek/
Co říci o společenství Modlitby matek?
Jak se sdělit se svými pocity, která na setkání prožívám?
Ale jak sdělit nesdělitelné. Jak mluvit a psát o tak niterném vztahu lásky a modlitby matky prožívané ke svým dětem a blízkým.
Nářky nad zkaženou splečností, mládeží politikou atd. jsou bezcenné, stejně jako nářek jeruzalémských matek nad utrpením Ježíše při 8. zastavení křížové cesty. Nářek a lítost těchto žen Ježíš nepochválil, ale hrdinský čin, skutek lásky Veroniky odměnil svým obrazem na podané roušce.
Proto, když se mně někdo zeptá, proč se týden co týden scházíme s maminkami ve farní klubovně na Modlitby matek, můžu odpodvědět:
Bože dal jsi mi ústa k modlitbě, dal jsi mi ruce, které můžu sepnout, dal jsi mi oči, které můžou číst Tvé slovo a dal jsi mi srdce, které můžu naplnit láskou.
Prosím maminky, kterým alespoň trochu záleží na štěstí svých dětí, nepromarněte tuto příležitost. Odložte ostych a přijďte společně s námi strávit hodinu modlitby za naše děti.
Marie
K modlitbám matek mě pozvala před více než 12 lety Maruška Prokopová slovy: „ Nebylo by špatné se scházet a modlit se za děti společně.“ Tuto myšlenku jsem uvítala, i když s malými dětmi bylo často velmi náročné si večer udělat čas. Ale vždy, když jsem nepodlehla pokušení „zůstat doma a raději se vyspat“, cítila jsem velkou posilu a vědomí, že naše společné modlitby mají mnohem „větší sílu“ než modlitba soukromá.
Deset let jsme se k modlitbám scházeli společně s mons. Bohuslavem Brabcem. S ním jsme kromě radosti s modlitby, mohli zabrousit i do tajů Písma a historie církve. Jeho nesmírné znalosti a vědomosti z různých oborů, ale hlavně historie, nás znovu a znovu uváděli v úžas a polehoučku zanechávali stopy i v nás. Jeho moudré slovo a slovo povzbuzení mi dnes schází, ale jsem vděčná za to, že jsem mohla alespoň chvíli okusit z jeho upřímné lásky k nám farníkům.
Dnes se každé pondělí v 20 °° scházíme již bez kněze – jen my - maminky. Přichází nás 3-7 maminek a Bohu díky za to. Zamyšlení nad Písmem svatým je jen laické. Vychází více ze srdce než z velkých znalostí.
Modlíme se z brožurek „Modlitby matek“, které jsou rozšířené po celém světě s vědomím, že jsme i s těmito matkami duchovně spojeny. Každá z nás pak přidává tiché prosby za své děti a členy rodiny a závěr doplňujeme modlitbou Růžence či Korunkou k Božímu milosrdenství. Společně slavíme své jmeniny a narozeniny. Nezapomínáme s modlitbou ani na nastávající maminky a ostatní farníky.
Oproti dřívějším rokům, kdy jsme často přicházívali domů až po 22 hodině, dnes jsme většinou po deváté hodině večerní doma. Myslím si, že by bylo moc pěkné, kdyby si více maminek vyšetřilo za týden jednu hodinu času a přišlo se za své děti pomodlit společně s námi. Určitě by to pomohlo nejenom jejich rodinám, ale i celé farnosti.
Vděčná maminka.
„Přijď se modlit za své děti“,řekl mi kdysi otec Bohuslav Brabec na farském dvoře.
Tehdy mi došlo, o co jde. Předtím jsem si myslela, že „modlitby matek“je hlavně tlachání ženských u čaje - z toho jsem většinou nemívala moc dobrý pocit.
Přišla jsem. V pondělí ve 20 hodin. Maminek může být v jedné skupince až osm. Když je jich víc, založí se další skupina, která se schází jindy.
Modlíme se za své děti, nakonec přidáváme desátek růžence, Korunku k Božímu milosrdenství za kněze, farnost, každý podle svého uvážení.
Před 21.hodinou se rozcházíme do svých domovů - většinou už potmě, ale se smíchem a radostným pocitem ve svém srdci.
Příslib pro matky, které si přejí modlit se společně za své děti a vnoučata:
„Přestaň hlasitě plakat
a ronit slzy,
vždyť je tu mzda za to co jsi vykonala,
je výrok Hospodinův,
však oni se vrátí
z nepřátelské země.
Je naděje pro tvé potomstvo,
je výrok Hospodinův.
Synové se vrátí na své území“.
/Jer.31,16-17/
Eliška Klimecká
