Myšlenka

    Příběhy neznají hranice. Používají univerzální jazyk, jenž se dotýká srdce, vstupuje do nitra, probouzí je a zve nás k naslouchání sobě samému. Jako by příběh vytáhl z nitra pravdu, kterou není možné jinak zaslechnout. Nedělní příběh nás zve, abychom se spolu s celou rodinou zamýšleli a hovořili o myšlenkách, které nás v evangeliu oslovily. Při četbě můžeme namáhat „svaly mysli“ a dojít tak k moudrosti srdce.

Věhlas

Romanopisec Sinclair Lewis pokuřuje na můstku parníku, který se plaví do Evropy. Doprovod mu dělá jeden americký přítel. Najednou si spisovatel uvědomuje, že ta mladá, elegantní žena, která sedí na lehátku před ním, čte jednu z jeho knih! Nakloní se k příteli a zašeptá mu do ucha:

„Vidíš tu mladou ženu, která vypadá tak inteligentně? Čte právě moji knihu! Při vší skromnosti, tohle už něco znamená! Něco takového přece jen nenechá člověka lhostejným! A vypadá to, že je četbou skutečně zaujatá. Teď se zahleděla na oceán. Vidíš, už nemůže dál číst. Musí na chvilku přestat. Zdá se, že jí mé vyprávění zcela podmanilo…“

V tom momentě mladá žena zívne a hodí knihu přes palubu!

 

     Archiv myšlenek:.